MNOHÉ ZMĚNY...

Nádhera Krkonoš mi bere dech ta květena tu všude vůkol v starém hradu...jeho zdech objevil jsem svůj životní úkol podstata existence člověčí když pozoruji vesmír kdes něco je...tě přesvědčí že pochybovati se nesmí o tom co zjevné je tu zcela tajemství to dávno odvěké dítě vzejde vždy z matčina těla a tak se člověk stává člověkem... Carlos Castanita 2016

Na krajinu padá stín dávno již ustal ptačí křik netuším zda vůbec ještě smím v duši mé je velký otazník Věřit či nevěřit na lásku? Odpověď je jaksi skryta místo pravdy slyším nadsázku že tento „pramen“ život neposkýtá ale já přesto silně věřím ač mnozí říkají mi blázne že jednou LÁSKA přijde k mojím dveřím a na srdce zabuší mi rázně... Carlos Castanita 2016

Jak moc bych chtěla letět až kamsi za obzor možná tam někde v cizích světech neznají nenávist a vzdor ale já ptám se sama sebe tak jako častokrát zda oheň uvnitř tebe Nepřestal dávno hřát?... Carlos Castanita 2016

Tvé oči když denně vídám tvou krásnou libou tvář vnímám tě, když s tebou snídám tvé oči a v nich zář tvá spanilá rudá ústa rty toužící po polibku šeptající ještě zůstaň toužíš jak voda mýti rybku tvé krásné hebké paže oblá ňadra kam pokládám hlavu chmury, které rychle smažeš jsi tou, co vyčnívá z davu tvé tělo skvoucí bohyně tvé nohy brouzdající trávou já miluji tě v každé hodině vím, že jsi pro mě jedině tou pravou... Carlos Castanita 2016

Jak dlouho hledal jsem tě lásko všude možně bez duše jsem bloudil já našel jsem tě rusovlásko u mnohých byť jen málo citu kdysi loudil teď přede mnou tu stojíš v plné kráse mé srdce předivoce buší jen o tobě s klidem říci dá se že tvé srdce rovněž jasně tuší splynutím našich krásných lásek ty jenž proudí v našich tělech já hladím tvůj rusý vlásek ty v sluch můj mi šeptáš o andělech... Carlos Castanita 2016

Milovat...tu bytost se srdcem ryzím duší křehkou a něžnou když za rohem mi mizí s větou zcela běžnou pa a zase příště miláčku a já vidím jen její vlasy vlát pára stoupá z vlhkých natáčků tu holku mám já prostě rád… Carlos Castanita 8.8.2016 23:41 Mariánské Lázně

Má vílo z mlh a par rosou jsi pouze oděna nemnoho zim a jar přišla tvá proměna

Žena tak krásně sousošná křehká však zároveň zkušenost s tebou mám a stavím si tě na roveň

Drahá jak vzácný diamant se v odlesku světla třpytí zkušenost s tebou mám voníš jak luční kvítí… Carlos Castanita 21.11.2016 13:40 Mariánské Lázně

V životě lidského jedince tak jak si svým tempem běží podobnost pásu na lince což rozeznat lze jenom stěží sem tam vyskytne se drobná porucha pak přispěchá hned montér s klíčem věčně taky člověk nemá pusu k uchu od ucha a jeho život mnohdy poháněn je chtíčem… Carlos Castanita 2.10.2017 16:49 Mariánské Lázně

V nekonečnu vesmíru tvých očí já se utápím odvahu prince z papíru svým vzhledem se nijak netrápím za mně vždy mluví činy, slova ty jsou mou hrdou zbraní každá mě chce hned a znova a já rozohněn se vrhám na ni… Carlos Castanita 2.10.2017 16:43 Mariánské Lázně

V půlnočním čase zhalena motýl, co kuklou byl zrozením krása stvořena chuť hořká jako černobýl posléze vidět jasně stvoření v krásu růst básník, co píše básně svá slova berouc z úst když dozraje plod zralosti a člověk může nektar sát v očích máš plamen radosti jenž můžeš druhým dát… Carlos Castanita 2.10.2017 16:46 Mariánské Lázně

Obličej mám jak scvrklý pergamen každou vrásku lehce spočítám osud ve tváři vepsaný je testament to všechno jen řešit mám

Když předevčírem potkal jsem tě náhle se zasmušilou tváří řekl jsem si: Ona to bude tahle když viděl jsem, jak tvoje oči září

I tys měla svoje krásné fluidum hříva vlasů krásně rozevlátých moji duši, stejně jak můj dům navštívila skupinka všech svatých… Carlos Castanita 29.1.2018 13:49 Praha

Přemýšlím si právě hovíc si a kouříc si v trávě že až mé dny budou sečteny slyším zvonů znělé ozvěny

Procesí mě nese na márách ze „zubatý tetky“ nemám strach už prostě máchla po mně kosou pryč ranní brouzdání se rosou

Pryč jsou všechny kratochvíle v životě jsem měl vysoké cíle teď je čas to tady sbalit můj život měl mnoho dobrých kvalit… Carlos Castanita 29.1.2018 18:04 Praha

Proč si feťák radši šlehne „zlatou“? než aby si koupil chleba krajíc je to špejle s cukernatou vatou já zdrhám...zdrhám jako zajíc

Závislost je cesta do horoucího pekla šílená jízda v rychlíku láva se valí z sopky Hekla zrychlený dech v papírovým pytlíku

Cigareta je mým Metadonem nasaju kouř hned po ránu poslední krabku zahrnuju honem modlitbu přečtu v Koránu

Až závislost porazím jak draka mečem mu sedmou hlavu setnu mé vnitřní dítě přestane už plakat volný jak pták pod oblaka vzlétnu… Carlos Castanita, 26.9.2016 11:26, Praha

Má mysl se někde ztrácí matně tápe podvědomím je jak v létě tažní ptáci když si tohle uvědomím sny jsem pohřbil někde v dálce realita je dost všední nějak se začínám ztrácet všeho porci dám si střední a poté v přesném opaku aniž by se mě kdo ptal mysl trhne za páku není důvod proč bych reptal… Carlos Castanita 2.7.2017 21:23 Mariánské Lázně

Kráčíš tu potemnělým lesem tvé nožky hladí mech bezcílně se brouzdáš vřesem společnost dělá ti zpomalený dech

Déšť skrápí tvoji nahou šíji po kapkách stéká po tvém těle pravá noha levou míjí a ten les máš za přítele… Carlos Castanita 23.2.2018 20:40 Mariánské Lázně

Přesto, že plány jsem měl smělé jak bych řekl jako básník někdy přízemní, jindy skvělé nepodobny hrdinům mých básní

S životem v ustavičném boji smýká se mnou ze strany na stranu ano mám strach a se bojím zda k cíli já se dostanu

Však pevně tomu věřím i přes nepřízeň osudu že dojdu k těm správným dveřím a velký svět tak dobudu… Carlos Castanita 19:52 24.8.2017 Plzeň

Dar, který chci ti dát není z těch ledajakých možná bude se ti zdát že ujely nám všechny vlaky ale věř milá a nevěš hlavu naše dny ještě nejsou sečteny vždyť spolu nejsme jen pro zábavu tušíš, co muž vkládá do ženy i co žena do muže zas vkládá stále ve vzájemném souznění sem tam občas svoje plány spřádá ale jinak oba spříznění… Carlos Castanita 16.8.2016 17:01 Mariánské Lázně

Kdybych měl možnost...marnost kapesníků kapelník na plesu malomocných přemíra naučených zvyků a s nimi plejáda všech mocných

Jak králem pouští cítil bych se málem a jedouc vstříc na svém šedém oslu a se mnou jako králem nesčetný zástup všech sezvaných hostů

Pohnutky možná jsou až příliš břitké na něž žaludek už nemám postranní řeči...pro mě příliš plytké a druhá strana už zůstala němá… Carlos Castanita 26.4.2020 17:29 Česká Lípa

V lokále zhasli štamgasti se domů trousí na konečný tramvaje číslo 26 za rohem úchyl na děvče si zuby brousí komu čest, tak tomu čest

Nechtěl bych bejt v jeho kůži až si ho podá patrola kyselý koutky dolů zúží a zasejc je tu za vola

Na konečný šestadváci tam se to mele pěkně vo hubu kdejakej týpek se hned ztrácí a potkáš tu jen pobudu

Zavíračka kolem druhý ráno lokál už se dávno zavírá vošoust se svou gardedámou na rohu lásku předstírá...

Carlos Castanita