OBRAZY ZE ŽIVOTA

Humus, běs a bída v koloběhu dějin lecčemu napovídá a věci jenž se dějí i hříchy proti Bohu skryjí se mnohdy za roušku tak jako šelmy mohu lstivě ti říkat drahoušku... Carlos Castanita 17:34 7.3.2010 Praha

Jak hovnivál kuličku si válí tak i já probíjím se životem sem tam se občas někdy spálím sem tam jak cizí chlap pak stojím za plotem to vše podstupuji v dobré víře i když se mnou leckde zametou že dít se to bude jenom v jisté míře tak jak se končí tečkou za větou... Carlos Castanita 18:28 7.3.2010 Praha

V zákonu gravitačních polí kdy kila kostru tíží jdu po schodech a v kyčlích mě to bolí a nikdo se na mě neohlíží snad jenom tohle přišlo s věkem a vyšlapat čtyři poschodí všichni se zamyslí nad člověkem, jemuž se do krámu nehodí pak v rámci všeobecných mravů a všeobecné morálky můžeš být stoprocentně v právu a přijmout prachy z obálky... Carlos Castanita 12:31 12.3.2010 Praha

Prst na spoušti a oko zamíří na levou srdce komoru střelec, jenž život zvěře prohýří a krve litry jako v hororu stačí se ovšem zamyslet zastavit v chvatu krok k čemu byl stvořen tento svět nemyslet při tom na pokrok jak asi ten, jenž pevně věří v posvátnost života se v děsu proběhlém stal zvěří a děsí ho vlastní nahota... Carlos Castanita 12:37 12.3.2010 Praha

Jsem pouze člověk, hříšná duše i když jsem částí všeho Božství někdo však může pronést suše: Jaká ta část? Jaké množství? Jenž v pomyslném povrchu tajně se někde skrývá a místo na dobráka člověk kouká na mrchu jak už to v životě také bývá... Carlos Castanita 19:13 15.3.2010 Praha

V příslibu věcí příštích a v nitru značně natěšen na tisíc kousků se tříští přízeň slečen ba i žen a tak spolkni hořkou slinu, že jimy byl jsi odkopnut jen sobě můžeš dávat vinu, žes poklesl jak v teploměru rtuť... Carlos Castanita 21:43 23.3.2010 Praha

Nemnohé fyziků schůze i experiment nemalý v projektu studené fúze a pokrok je tak pomalý i oddáni své múze se tímto směrem vydali krokem pomalé chůze svou dobu už dávno zaspali... Carlos Castanita 8:53 31.3.2010 Praha

Prosté je tak prosté, že prostší býti nemůže a sezvaní hosté jak chameleon bez kůže tváří se potměšile a netuše tak pranic mastná ústa utřou do košile, již nevymění za nic a v jejich hloupé, tupé síle je cítit možnost hranic, jenž byla dána ve své prostotě prýštící z nitra jejich duší já stokrát pros o tě, což z nich jen málokterý tuší... Carlos Castanita 9:03 31.3.2010 Praha

Uhnaní lidé dobou jsou jako tažní ptáci uhnaně z ruky drobky zobou objeví se...a pak se zase ztrácí ve všeobecném zmatku chaos si přede sítě a sotva svoji matku poznává malé dítě až prach z cest se zvedne a lidé si uvědomí, že jak v noci, tak i ve dne většinou bývají nevidomí... Carlos Castanita 10:58 1.4.2010 Praha

Mám osobní zkušenosti s pannami a aniž bych kdy zhřešil i osobní zkušenosti z Panamy kde jsem mnohý problém řešil jak jsem tak putoval svým životem na strasti nebral ohledu byl jsem vždy ochoten dívat se úhlem svého pohledu na vztahy člověka jak si tak mezi sebou a touha odvěká i slova, která zebou a zůstanou-li opravdu všichni prostí, jak Ježíš Kristus sám pak souhrn mých zkušeností je, že tuhle právě mám... Carlos Castanita 11:13 16.4.2010 Praha

Zpívám v pouličních barech a zaplivaných hospůdkách a slova v různých tvarech se nesetkají při půtkách má píseň...srdce jásá jak zrozena je sloka mnohému nervy drásá to...člověk od člověka s lehkostí a touhou letí k vám má píseň byť na chviličku pouhou zažene strach ba i tíseň... Carlos Castanita 6:05 26.4.2010 Hradec Králové

Smrt si bere různě naše těla a nikoho se neptá a přitom aniž sama by to chtěla na nedostatek klientů furt reptá: "Přihraj mi další prosím ty můj dobrej osude já vlastně štěstí nosím ať už tu nikdo nezbude..." Carlos Castanita 6:29 26.4.2010 Hradec Králové

Pod drsnou slupkou nesmělost svou skryji i srdce básníka dám všanc své tváři zarostlé jak v dávné historii nejprostšího chasníka a pak jen lidé zas mě poproste, bych napsal jen pár veršů pár slok do mých básní raz...dva...tři a hej šup jak že jsou lidé nehezcí až krásní a drsná slupka odpadá jak kus ledu ze srdce mě další verš napadá a všichni se vemem za ruce... Carlos Castanita 6:48 26.4.2010 Hradec Králové

Krásné sny ti kladu na víčka jsem tvůj Anděl Strážný tvá láska je jak rajská písnička děvče je to mezi náma vážný tohle je mé ranní vyznání jak miluji tě láskou horoucí je to moje skromné přiznání já jsem loď a ty řeka tekoucí až vyplujem vstříc dnům všedním a s námi ti, jenž vstoupí v naši cestu já do vln ponořím se a ty v loďku sedni, čímž chci požádat tě: buď mi za nevěstu... Carlos Castanita 5:16 29.4.2010 Nový Bydžov

Tělo samý sval a samé steroidy a borec tvářící se lačně v hlavě místo mozku z piva kostku a neuvěřetelný kydy žádný skvost, jak vypadat by mohlo značně však zato Adonis jsa spatřen v rajské zahradě jen nahý a tělo mužné celkem v lesku nejden ženský pohled vlahý a láska srdce proťala rychlostí blesku tohle je pro nás kult chlapského těla a každá z nás je přímo natěšena to je to, co by z nás každá chtěla vždyť i já...jsem přeci taky jenom žena... Carlos Castanita 5:29 29.4.2010 Nový Bydžov

Jak srdce své jsem položila na lásky oltář čekaje, že cit mi bude vrácen však slzami jsem promočila polštář já cítím se jak poutník v poušti ztracen a síla jenž tu zůstala ku prospěchu věci mě na kolena dostala a v žilách krve jen dvě deci čeká snad na mne záchrana? v podobě lásky muže já čekám na ní od rána jak žena čekat může... Carlos Castanita 21:22 3.6.2010 Praha

Povrchnost, zloba a také zášť se skryjí pod povrchem a jak poté ukáže se zvlášť těžko všichni před tím prchnem a kdo je doby hrdinou jenž nenosí z ostudy svůj plášť jehož paže lásky ovinou jenž nepoznal v srdci závist, zášť až mnozí z nás se proberou za slunce úsvitu s mrchou záští se poperou jak navenek, tak ve skrytu... Carlos Castanita 9:27 13.6.2010 Praha

Hlas v tichu noci se jemně vine a ještě dříve než se zešeří my dva se děvče spolu minem při slavnostní večeři jemným písmem psáno na ubruse že ač málo mám jen z tebe a že furt a v jednom kuse tvůj dotyk jen studí a zebe a když už propukneš v posměvačný smích a poodhalíš v něm svoje bílé perly stejně jsi studená jak sníh a já se snažím čarovat jak kouzelník Merlin... Carlos Castanita 00:01 25.7.2010 Praha

S tím slovem psaným na papíře počítat můžeš...ale jenom v jisté míře jen nemnoho zaručí ti předmanželský pakt s tím se musíš smířit...to je holý fakt každý den tak žít a mít nervy v pochodu jestli tedy dojde či nedojde k rozvodu a i když už jsi i s tímto smířen žiješ jak v pasti polapené zvíře Máš věřit na ty strašný pověry? že byl narušen rámec tvojí důvěry Nebo snad tolerovat manželčiny nevěry? Měl bys svůj život vyměnit za cetku? A žít tak jenom s půlkou majetku? Vyřešils to po svém s kulkou a pistolí Soud už ti další odklad trestu smrti sotva povolí... Carlos Castanita 30.7.2010 9:36 Praha