PO VZORU PROKLETÝCH BÁSNÍKŮ...

Jak člověk v svojí prostotě jsa odsouzen k věčné samotě a tak tu stojím v nahotě mé šaty visíc na plotě... Odsouzen k věčné samotě bez lidské společnosti odsouzen k věčné lopotě a prach jen zbyde z kostí... A Ty už míříš Bůhví kam, tam, kde Tě nedohlédnu své srdce zamykám a z prachu zašlou lásku těžko zvednu... Možná že naděje jak zrnko v písku blýská dřív než se nadějem bude zas přítomnost Tvá blízká Proto tu brouzdám po břehu doufajíc v lepší časy svůj příběh opředu jak časem dozrávají klasy... Carlos Castanita 8:26 SEČ 24.1.2009, Praha

Svět připadne mi zbořený jak stromu, když zpřetrhají kořeny život v obavách a nejistotě je hřeb čnící v botě nic z mého smutku se neztrácí a ta rána stále krvácí... Carlos Castanita 14:54 26.1.2009 Praha

Tlející mrtvé maso v hlíně se rozkládá a tleje Proč zombie potácí se městem v špíně? A bezzubou čelistí se kolem směje? Hnilobou je prolezlý celý dům pach smrti je cítit až přes chodbu k sousedům... Sedím zmáčen deštěm tiše na římse jenže dolů podívat ještě bojím se kdoví jestli odhodlám se ke skoku duší bez těl je tu řada poskoků a zařadit se sám do jejich řad je mi jasno... bylo by to napořád není svobody... není úniku tělo hnije a spěje ke svému zániku... Teď tu bloudím, duše bez těla, co jsem já chtěl, tys nikdy nechtěla možná jednou dojdu zas své svobody naplněn štěstím a pln pohody... Carlos Castanita 22:39 28.1.2009, Nový Bydžov

Nekonečná paralela a konečný začátek, když proletí čelem střela chtěl bych vše vzít nazpátek jenže vyšvihnout se na koně nejde se zas lehce jak se praví v zákoně smrt nastala, když kulka vězí v lebce V nekonečnečné paralele počátek je jasně 20 let už bručíš v cele a venku je tak krásně... Carlos Castanita 23:00 29.1.2009 Nový Bydžov

Jsem prostředníkem nicoty prostředníkem zmaru nejsem vůbec nic co ty sedím sám a popíjím v baru a jenom démon alkohol prolévá se nitrem ničí vše kol a kol v plánu svém chytrém potácí se domů opilá postava Užitečný jsi vlastně komu? Taková je obava... Carlos Castanita 23:47 29.1.2009 Nový Bydžov

V duši klid a v duši sílu mám jen díky všehomíru detoxikace mé duše probíhá nesměle a suše a jak z bahna velkou hroudu jde špína ven díky proudu, který do okolí prýští a jak vodopád o skálu se tříští... Carlos Castanita 21:49 30.1.2009 Nový Bydžov

Celou věčnost hledím na svět přes mříže nejenže věčnost, ale už půl života a ani nevím, že... ... že pod mým oknem se zastavila "šlápota" a jak tu čeká na kšeft v dlouhých prstech cigáro a já zas musím jít už dávno spát tak ona dlouze čeká na fáro, co zaveze ji za tím, co snad ji bude mít i rád... Až ráno vstanu v čtyřech holých stěn trochu hnusný kaše dostanu nečekám příliš mnoho změn oblečen v pruhovaným pyžamu... Carlos Castanita 12:53 31.1.2009 Nový Bydžov

Proč v minulém století v moderním čase proudu skládali básníci prokletí své verše po svém soudu A tak jsa hnáni vidinou a bojem za lepší jitro přesto, že jen chudinou než společnost, měli lepší nitro... Carlos Castanita 15:18 31.1.2009 Nový Bydžov

Když dva lidi dostanou se do vztahu a krajně v duši lásku tak chce to velkou odvahu a sem tam i životní sázku Když ale cit a láska kvapem prchá jak z přeťaté žíly krev nenávist je najednou mrcha a k ní přidává se hněv To chlap se ženskou v boji odvěkém vyčtou si i na dlani chlup a přestává být člověkem ten, kdo chová se jak hňup... Carlos Castanita 15:45 31.1.2009 Nový Bydžov

Jsem člověkem bez víry s jasnými myšlenkovými pochody a v náruči krásné Elvíry se milujeme pod schody A tak si mě suď můj krutý osude s tou láskou... děvkou prodejnou přemýšlím o tom, co snad ani nebude až lapkové mi groše odejmou Lásku si koupím zas na jednu noc za rohem za pár penízků já vím, není to zrovna moc dovádět s kurtizánou v remízku... Carlos Castanita 20:57 2.2.2009 Nový Bydžov

S proměnou srdce touhy to, co občas dovedem tak na okamžik pouhý se s Tebou chlape rozvedem řekly mi moje ženy mezi hlavními jídly takže už nejsem oženěný když ty dvě se v sobě vzhlídly ba naopak jsem jako ten kůl v plotě s myšlenkou hraju si jen pouhou s utrženou kapsou a dírou v botě přemýšlím, že srdce umírá mi touhou s tou touhou, co snad jen chlap snese s tou touhou, co kolem všechny zaráží jinak bych asi se smyčkou skončil v lese zatím však stojím jen na cizím nádraží... Carlos Castanita 21:28 2.2.2009 Nový Bydžov

V zajetí rozumu a úplně bez citu propadlý konzumu v každodenním úsvitu A když to hlava nebere když mozek pranic nechápe svou daň si zítřek vybere a chlap se s ženskou vychrápe jen pro krátké potěšení či z krátkého rozmaru pramálo se na tom mění, že je to blízko Výmaru... Carlos Castanita 22:22 2.2.2009 Nový Bydžov

Outsiderem a na okraji společnosti odkázán jen na sebe sama zima zalézá až do morku kostí levný alkohol... a křiví se mi tlama sedím na kopci a v dáli řada světel ruku mám v poklopci srdce buší, jak kdybych někam letěl Nevadí, že samota rozžírá moji mysl pro jiný "rachota" je každodenní smysl Někdy mě napadne, že bych mít mohl cíl dřív než Slunce zapadne poslední krajíc zbyl poškrábu se v plnovousu hustém Proč bych se vlastně myl? Když člověk zase zpustne... Carlos Castanita 23:01, 2.2.2009, Nový Bydžov

Když kudla břicho rozpáře v jediném čistém řezu chlupatý knedlíky se vaří na páře a špinavý nádobí se válí v dřezu tak před vraždou to vypadalo v kuchyni před tím, než popadl jsem nůž s kterým jsem vystartoval na tchyni víte, jsem taky jenom muž a když už tu leží v krvi tratolišti říkám si... se vzmuž ať ustojíš i ty chvíle příští... Carlos Castanita 6:15 3.2.2009 Nový Bydžov

Obdivuji nekonečnost vesmíru a ve dne pozoruji nebe nechám si ušít hadry na míru a jen tak přežívám vedle Tebe Ty možná snažíš se být se mnou i když jsi křehkou bytostí a vůni těla Tvojí jemnou mý smysly z hlavy vyhostí Já tuším nějak nejasně, že zahrávám si s osudem možná, že cítit se zas budu překrásně až my dva už spolu nebudem... Carlos Castanita 6:41 3.2.2009 Nový Bydžov

Zima a krutý mráz ale i lhostejnost jen líně je ve mně, v tobě, v každém z nás a navzájem chováme se jako svině... ovšem až jedna pomoc přemostí tu propast bezednou kdy chytrost popere se s blbostí takže zlí již prapor nezvednou a ta cháska už na vítězství pije jen v rámci orgií vždyť zatím to je jenom utopie a malomyslní se jen tak opíjí... Carlos Castanita 9:16 3.2.2009 Nový Bydžov

Toulám se světem už nějaký pátek všemi směry, zatím bez cíle neslavil jsem ani jeden svátek a myslím, že až do chvíle, kdy přišel jsem v jedno krásné město, ale černým suknem potaženo a já chtěl udělat to gesto a tak jel jsem za tou ženou, co celá smutná jela v černém kočáře taženým černým čtyřspřežím jistě byla krásná, však neviděl jsem do tváře až svobodna bude, teprv poté uvěřím Když vystoupila... a já smyšlenkou svou chabou viděl jsem, co jsem vidět měl, že mám co dělat s ježibabou tak na svůj plán jsem rychle zapomněl... Carlos Castanita 9:38 3.2.2009 Nový Bydžov

Kam se vydat? Kam řekni mi? Ke komu se přidat? Jaký hadry vzít si ve skříni? Rozhodnost není mojí silnou stránkou to já moc dobře vím tahám dopis a lomcuju schránkou svý myšlenky s Tvými propojím bez Tebe jsem jako voda bez chleba jako noc bez rána někdy je mi Tvý přítomnosti netřeba když cituju Ti Cyrana A pak najednou rozprchnu se v všech světových stran možná bez Tebe a možná s Tebou nikde a nikým nepoznán Tvý ledový city zebou... Carlos Castanita 11:45 3.2.2009 Nový Bydžov

Ležím ztuhle v truhle v plátěným hrubým rubáši a pod pohledem úhlem až mě spálí, tak mě rozpráší v márnici na hřbitově život se zastavil a jak vyprávím tu snově za živa jsem se málo proslavil snad proslavím se až tady po životě i když naděje je pramalá má duše ulítla dírou v plotě a tak tu ležím ztuhle v truhle bezmála... Carlos Castanita 13:30 3.2.2009 Nový Bydžov

Přetékavost těkavosti a vzlínavost spádu v principech jsme oba prostí schopni bezhlavého pádu... spolu vítězi paradoxu vítězi protikladu na zrcátku bíla lajna "koksu" propadli jsme jeho hladu jeden na druhého díváme se stroze jak dva cizí lidi zvenčí oba propadnuvší droze oba čím dál tím víc menší... Carlos Castanita 15:36 3.2.2009 Nový Bydžov

Když je konec v nedohlednu a nevím, co dál bude vylezu si na rozhlednu ty jsou dneska všude když mi vítr šustí vlasem a jsem na vrcholu přivolám ji svojím hlasem a podívám se dolu vyleze si ke mně vzhůru a kštice její plavá skrývá uvnitř hnusnou můru kuklu smrtihlava... Carlos Castanita 17:01 3.2.2009 Nový Bydžov

Když si jednu botu zuju a druhou ještě obutou nesoudím... jen posuzuju zda ji též mám nezutou a uprostřed šachovnice důležitá figura nasypu si do čepice lékořici za búra Jen si potrp na slovíčka povídá mi máma přivírajíc při tom víčka tímhle tím je známá Slovíčka jsou milá některá však méně s těmi, co mi zbyla dochází vždy k scéně... Carlos Castanita 17:29 3.2.2009 Nový Bydžov

Převážně se lidi vcelku přiřadí k větší menšině což činí pořádný díl celku i když vypadá to nevinně S majoritní minoritou dějiny nás zaskočí je to jako s mrchou sytou, co dívá se nám do očí A přitom nastaví svoji tvář klamnou pod úhlem pohledu majoritní minorita stojí stále za mnou a ten zbytek podvedu... Carlos Castanita 20:26 3.2.2009 Nový Bydžov

Moskva se topí v mlze a Aurora svým výstřelem oznamuje drze, že říjnová je neděle Hned první bolševici vtrhnuvší do zimního paláce tisknouce pušky k líci snadno dobili jej bez práce a Lenin přecházeje přes Rudé náměstí pro sebe se jen směje děkujíc za štěstí, co potkalo bolševickou třídu i pracující lid už nebude třít bídu a v důchodu, že bude mít klid... Carlos Castanita 22:16 3.2.2009 Nový Bydžov

Někdy, čímž myslím bezmála se trochu klepu strachy když asociace asociála ho vedou ukrást někde prachy... Když rukou devianta i mladá holka umírá, co je to za parchanta jež vše, co svaté...popírá Pro tyhle zrůdy je jedině šibenice zpřelámat jim údy, co přát si pro ně více Rychleji by měly mlít mlýny Boží vždyť každý zločinec je urgentní zboží... Carlos Castanita 22:40 3.2.2009 Nový Bydžov

Tabu jsou ožehavá témata, Ale myslím, že potřeba je jasně říci pravdu, co je okatá a tak píšu tyhle básně píšu v nich odkrytě bez konce a šmytce a tvrdíc zarytě nehraje si na pokrytce věci, co zdají se být jasné i když jak slyšel jsem, někdy taky bolí vím, nejsou zrovna krásné a ti citlivější hnali by mě holí, ale proč nalhávat lidem, co je žere snažím se prodávat, co ne každý bere... Carlos Castanita 23:11 3.2.2009 Nový Bydžov

Přikládajíc cigaretu k hornímu i spodnímu retu směju se dnešnímu světu pronášeje památnou to větu, která není a zároveň je tu... Při tom roztahujíc křídla, když trampota se vzhlídla a pranic nenabídla jen k rukám kousek mýdla Tak stojím u zrcadla a naděje má zvadla piju z umyvadla v tom tma na krajinu padla Já stojím pod lucernou pozorujíc noc černou a v kapse s mincí bernou jak hráč procházeje hernou A tahle parodie jako make-up všechny smutky smyje... Carlos Castanita 5:31, 4.2.2009, Nový Bydžov

Za noci větrné na rozbouřeném moři dvě oči sotva patrné steskem po domově hoří Uplyne sedm let a já zas vstoupím na pevninu nejraději bych však hned přes palubu odpliv hořkou slinu Jak dlouho ještě budu brázdit vody oceánu? Než sobě najdu si skromnou, věrnou pannu Když v příštím přístavu dotkla se noha země i panna našla se, co chovala se jemně Však potíž nastala, když srdce své mu dáti měla slíbila kdysi jinému, co jemu slíbit chtěla Zřekl se nároků, že bude její choť že Bludný Holanďan a že nesmí na jeho loď Smrt by tě zastihla v okamžik pouhý i když mi jasné jsou Tvé velké touhy... Stoupaje Senta po můstku směrem k jeho lodi v tom ji smrt skolila a on už jí jen na poslední cestu vyprovodí... Carlos Castanita 10:14 4.2.2009 Nový Bydžov

Burzovní makléři žraloci dnešní doby se nezabývaj haléři pro všechno maj svý lobby zkoumají pro sebe trh jak přelejvaj se prachy je to hejno dravých mrch když na burze pozorují krachy každý z nich tvrdí, že chovají se ryze a ještě jsou hrdí že denním chlebem jsou propady a krize... Carlos Castanita 17:05 4.2.2009 Nový Bydžov

V linii degenerace rodu s předky s modrou krví a příbuzenskou shodu se najde vždy ten prvý jenž ustrnul v bodu, co podoben je topení blízko brodu, co rodině přináší jen škodu, co žene na mlýn špatnou vodu, zavádí nevhodnou módu a špatně šlápne na posledním schodu... Tak zahrály si se mnou geny převratně Ano!!! Mohou za to geny, co stalo se, že nevratně k páření hledám cizí ženy... Carlos Castanita 21:26 5.2.2009 Nový Bydžov

Když getleman se utká s hrubiánem tak souboj je to na kordy a v setkání odvěkém a dávném je slyšet jasné akordy kdy gentleman jsa zabrán svoji etiketou nebrajíc ohledy na soka a hrubiánovi se nadávky pletou a z každého dělal by jen poskoka... Co vlastně přinese gentleman? A co hrubiánství? Kolem gentlemana se točí spousta žen u toho druhého sprostota našla si své panství... Tak dělej jenom smírčí soud kdože je lepší svého nitra a byl bych bláhový, kdybych to nerozlousk následujícího i příštího jitra... Carlos Castanita 8:51 6.2.2009 Nový Bydžov

Když manželské vtahy vznikly kdysi jak čas formoval dějiny objevily se mezi páry kompromisy a neminulo to pár jediný A básník prokletý s duší svou rozervanou skládá už verše další se vztahů raději drží stranou a ve svých básních potýká se s falší jak právě dvojice milenců jenž dávno jimi není a s naivitou kojenců jejich láska v nelásku se mění Ten koloběh prolíná se věčně do lidských osudů snažím se vysvětlit své slečně, že milována bude i když já tu nebudu... Carlos Castanita 11:05 6.2.2009 Nový Bydžov

V tenatech alkoholu vesele si piju s antabusem bliju na houpačce nahoru a dolu víno, pivo, tvrdej chlast pročpak zase řeči pro někoho možná past já jsem pouze v křeči zatím se mi ruce jenom trochu klepou nekontrolovatelný mám pohyby jednu oční bulvu slepou nemůže bejt každej bez chyby V alkoholu osidlech prochlastaný játra v bytě mám snad odposlech když chorá mysl pátrá a na zdi měří chvíli staré ruské "časy" tikot za tikotem mně ubývají síly a rvu si vlasy sám zalitý potem... Carlos Castanita, 11:49, 6.2.2009, Nový Bydžov

Ve městě prokletém v němž vládnou zlo a čáry Ti hlavu holka popletem z kanálu stoupaj páry a když já při tobě stejně stát pevně budu tak ve své podobě nás oba dostane zas voodoo Ty víš, že tolik pouze jsem v tomhle neštěstí jen učeň slabých kouzel, co talisman nosí pro štěstí možná, že někdy vyrostu ve velkého čaroděje sám zatím v dorostu a každý druhý se mi směje... Carlos Castanita 13:27 6.2.2009 Nový Bydžov

Ušil jsem Ti šaty na míru utkané z třpytivosti hvězd posbíraných snad po celém vesmíru a teď krásek z galaxie sjezd každý mi Tě lásko závidí, že jsi z velké dálky přiletěla v obyčejnosti k nerozeznání od lidí tu jiným kradeš jejich těla Já propad láskou k vesmírnému upíru svou přítomností poctil moji planetu těla, která saje jsou jak z papíru a já mu dělám ještě osvětu... Carlos Castanita 14:38 6.2.2009 Nový Bydžov

Ač nechci jsem tak trochu pozadu někdy si s nouzí stýskám jsem z řad sociálních případů a jsem vesel, že sem tam i výhrady získám po nocích šmejdím po smetišti dejme, že tam něco najdu s obavou čekám, co přinesou chvíle příští a snad vydělám i ňákou "kajdu" Když dostanu potom důchod a na poště sejdou se se mnou "druzi" tak dávám jasně průchod a vedu odbojářskou schůzi za rovnost poměrů třídních pak vedu řeč planou sám žijíc v poměrech bídných a v boji mnozí se mnou jistě vstanou... Carlos Castanita 17:18 6.2.2009 Nový Bydžov

Projdeš-li bránou chaosu mající dvě síně nevíš, zda jsi v Laosu či nejsi právě v Číně i přesto zmatek do oka udeří normální den či svátek těžko se uvěří za jakých podmínek lze žíti člověku oblečen v vzpomínek jak boháč v obleku třesouc se v prožitku jak lístek osiky řazen jest k dobytku se svými návyky... Carlos Castanita 20:10 6.2.2009 Nový Bydžov

Agresivní trubci s agresivní mentalitou s bolestí jsou kupci nad obětí svoji zbitou s praporem jak velkou zvěstí ohánějí se v davu rádi kohokoli praští pěstí věř či ne... jen tak pro zábavu Hrdinové dnešní doby a ta jejich agrese je koníčkem čili hobby ubližují z recese Postavit se roven sobě či s převahou soupeři to už v dnešní době nikomu nikdo nesvěří... Carlos Castanita 21:56 6.2.2009 Nový Bydžov

Jednou takhle advokáti potýkaje se s precedencí řkouc dal, či dát má ti s výbornou referencí soudě problém člověka a nevěda si rady vědě, co ho nečeká se dopustili zrady nejenže na člověku, ale i v zájmu práva spokojeni na svém fleku a klient je pro ně dojná kráva... Carlos Castanita 9:18 7.2.2009 Praha

Některé z velkých měst se chtějí cítit pupkem světa zbytečně mnoho gest vyřčena byla věta, že v mnoha ulicích se člověk snadno ztratí na masném trhu dav lidí se tulících své plány navzájem si zhatí tak jak ty města nechal bych všechna zbořit a z nového těsta začal bych jiná tvořit... Carlos Castanita 15:57 8.2.2009 Nový Bydžov

Poctivost pánové je dneska velký přepych v místnosti chrámové je na milión slepých bez krásy v očích jasu někdy víc než v páru jsem zlodějem času s duší podobnou kaviáru A jindy ve své prostotě odhalen až na morek kostí snad stokrát pros o Tě se bezmocnost mě zhostí... Carlos Castanita 16:21 8.2.2009 Nový Bydžov

Na lavičce v parku stařena pohled upřený do neznámá vyhlíží prince princezna zasněná i když, cizí, všem v okolí je známa každý den tady sedí a krmí holuby a všichni kolem vědí, že nemá co do huby opodál v popelnici vybírá odpadky v konzervě klape lžící jak na asfaltu podpatky... Carlos Castanita 20:04 8.2.2009 Nový Bydžov

Intelektuál je člověk znalý světa odborných termínů i rétoriky bez nichž se neobejde byť jediná věta a potrpí si na obyčeje a zvyky naproti tomu člověk z prostého prostředí a nemajíc školy žádné se na víc věcí soustředí a argumenty pádné jež dala mu škola života se vyplatí jen tehdá když potká intelektuálního kokota z nějž by měla být hvězda mistrné a odborné debaty, ale zapomněl asi trošku, že ten "prosťák" za vraty má za melouna drožku... Carlos Castanita 17:51 10.2.2009 Nový Bydžov

Šedý Érl prošel mnoha bary v hubě doutník... na hlavě s černým kloboukem nedá se říct zda mladý je či starý kdy poutník stojí pod Vítězným obloukem postava tajemná a neznámá jak sto záhad najednou přichází odnikud a z neznáma s báchorkou pofidérní nejednou v perfektně střiženém obleku a kytkou v klopě spíš podoben člověku, co vydělává v ropě A Šedý Érl, co podivný vztah má s Bohem není obchodníkem, ale pouhý bohém... Carlos Castanita 20:34 15.2.2009 Nový Bydžov

Když milovat tak s citem jinak srdce rve se na kusy když milenku tak s bytem sem tam kytky... třeba kaktusy moje milá mě jak krajinu přehlíží možná, že jí chybí trocha toho citu pomalou chůzí se ke mně přiblíží poměřujíc si rozměry bytu žijeme tu společně... dvě osoby jenže tuším nějak bezpečně že až příliš chladně na mě působí rozervaní milenci navzájem si lhostejní zcela prázdno v kredenci jsme stejní i nestejní... Carlos Castanita 21:30 15.2.2009 Nový Bydžov

Co mě posílí to mě nezabije krom nudy a nostalgie říkáme si s mojí milou když přeříz jsem ji v půli pilou Teď už se mnou lože nesdílí jelikož přefiklá je na díly najdu si možná někde jinou, co náhradou její bude stinnou a jak cit pomalu se vytrácí tak člověk za blbosti utrácí jako si pořídit do koupelny vanu tak milenku vyměnit za gumovou pannu... Carlos Castanita 21:58 15.2.2009 Nový Bydžov

Byť sebemenší...velká je osobní křivda a krutou daň si vezme na člověku když nevěsta se k ženichu přivdá vše najednou připadá mi k vzteku Ten, co mi ublížil neví ani o tom jak poklidně jsem si žil marně patrám, jak to bude potom jak budu žít, kdy v duši prázdno, pusto to jsou mé každodenní otázky samota promění se v tmu hustou když domů se vrátím z podvečerní procházky... Carlos Castanita 18:23 17.2.2009 Nový Bydžov

Žijeme spolu už jen ze zvyku tolerance...rádoby pár zlozvyků seznam obyčejů dlouhý jako svatební zástupy obličejů a spoření stavební Všední den je jeden jako druhý sedím tu a každý sval mám tuhý dívám se na Tebe jak vedle mne si ležíš mumlám si pro sebe a Ty zas někam běžíš nakonec vezmeš si mě stranou a zas hrajem hru... tu starou... na čekanou... Carlos Castanita 1:38 21.2.2009 Praha