SNĚHURKA A SEDM TRAKTORISTŮ NEVELKÉHO VZRŮSTU
VYPRAVĚČ: V nevelkém hradě pod hůrkou Žije zlá královna s překrásnou Sněhurkou Denně se macecha ptávala zrcadla Zda je dost krásná, zda líčka ji nezvadla Zrcadlo mlčí, pak promluví kratičko Dcerka je krásnější ty stará drštičko MACECHA: Kterak jen získati nazpátek titul „Miss“ Protivná Sněhurka, dotěrná jako hmyz VYPRAVĚČ: Jedová myšlenka jako had zasyčí Zavolej hajného, ten už s ní zacvičí MACECHA: No jasně, kdo jiný než hajný Javůrek Zrobí ji do krku nožíkem otvůrek Tělo to zakopej hluboko do země Nejhezčí z okolí potom ať je ze mě SNĚHURKA: Nač jsi mi kráso má, krátký jsi živote Skončit mám podřízlá v hrobečku za plotem VYPRAVĚČ: Hajný však nezrobil nožíkem otvůrek Ještě dal Sněhurce na cestu brambůrek Je v nitru zjitřelém dost plaché povahy A k vraždě nenašel potřebné odvahy HAJNÝ: Nemohu zmařiti tvé mladé žití Přišly by výčitky, drogy a pití Kterým bych zaháněl vtíravé myšlenky V konečném efektu zemřel bych u sklenky Pustím tě raději, budu mít čistý štít Ještě ti ukážu, kudy že musíš jít Vesnička maličká je tímto směrem Živ se tam poctivě, např. papíru sběrem
VYPRAVĚČ: Dlouho šla Sněhurka lesem a úvozem, Až přišla k vozovce s přehustým provozem Za chvíli bude tu asi ta víska Přidala do kroku, radostně píská Když větřík odvanul poslední notu Hle první stavení a k jeho plotu Dorazí Sněhurka znavena Na čele krůpěje, potem je zbrocena Okénko vymáčkne, zkušenost z lapáku Pomocí různých pák a také hasáku Okna rám přeskočí a už je ve spíži Okolí zkoumaje zrakem svým ostřížím Ve chvíli slupne zásoby v almaře Mastnota kape ji na bradu, na tváře Vždyť je to trestný čin a navíc vědomý Tu se však probudí lepší část svědomí SVĚDOMÍ: Ach holka nešťastná, děláš jen kraviny Vykrádáš baráky, ostudo rodiny Rychle se polepši, naprav svou chybičku Vylepši profil kádrový a pokliď světničku VYPRAVĚČ: Koštětem zametla světničku s veselím A pak se natáhla přes sedm postelí V mžiku ji strážce snů políbil na čelo Komu by usnouti se poté nechtělo V tu chvíli traktoristé z krčmy se vraceli Opilí zpívali, u plotu zvraceli VYPRAVĚČ: Sněhurku nalezli svléknutou v posteli Hned u nich stoupnulo nejenom veselí
OPILÍ TRAKTORISTÉ: Koukněme na holku, jak se tu válí Oplzle koukali, hloupě se smáli S tebou si dáme říct, co se nás týče Hrnou se k posteli zmámeni chtíčem Ale tak chlapi, nechejte svazačku K práci ji užijme, dejme ji sekačku V zahradě vyrůstá travička hustá A jsou tam zákoutí, nevlídná, pustá Hubený jak za groš kudla Dává návrh Bedřich Šmudla VYPRAVĚČ: Mezitím macecha oživí zrcadlo Zda je už nejhezčí, ptát se ji napadlo Co oko zře, to uvěřit odmítá Sněhurka živá je, nikoli zabitá A také macechu přespříliš netěší Jaké si dívenka nalezla přístřeší MACECHA: Oblétá ji sedm chlapů Dobře je jí, to já chápu Zbavit se jí je dost nutné Hajný zklamal, což je smutné VYPRAVĚČ: Macecha se v jedech vyzná Odbornice skvělá Otrávená jabka blizna Vyjme život z těla Přestrojena za stařenku Do košíku jabko schová Ze zámku je v mžiku venku Promění v čin svoje slova
OPĚT U TRAKTORISTŮ: Jedeme Sněhurko orati na pole V poledne ať oběd stojí už na stole A vař nám dobře, ne žádné šlichty Děláme denně náročné šichty VYPRAVĚČ: Macecha dorazí po jejich odchodu A hned se věnuje s jablky obchodu MACECHA: Kupujte jablíčka, červená, šťavnatá Valte sem peníze, chci býti bohatá Prodám vám recepty dělané z jablíček Radí jak dostati barvičku do líček VYPRAVĚČ: Reklamní slogany lahodí uchu Dívka jich dopřeje též svému sluchu Vyběhne z chaloupky koupiti jablka Prý sobě na líce, Prófovi na vlka SNĚHURKA: Babičko prosím si jablíček várku Dejte, co zbylo Vám, tady mám kárku MACECHA: Pramálo jablíček mi v koši zbylo Zvážím je, dělá to přibližně kilo Chceš-li však, mám tady i něco pod rukou Jablíčko z dovozu s půlroční zárukou Po jednom kousnutí kouzelné účinky Nemusíš mysleti poté ni na šminky VYPRAVĚČ: Travičské jablko barvami hrající Připadá Sněhurce normálně zrající Porušený barvocit, má oční vadu Nedá jí poznati chystanou zradu Chutně se zakousne, obličej zmodrá Jak se zdá reneta není moc dobrá Najednou děvče po dechu lape Život jí z těla odchází kvapem MACECHA: Smrt tvoje Sněhurko je pro mě vzpruha Lest se mi zdařila ležíš tu tuhá VYPRAVĚČ: Pět hodin nato vrací se chlapi Znaveni oráním, hlad je už trápí TRAKTORISTÉ: Co asi vařila Sněhurka k obědu? Dal bych si brambory a dušenou lebedu Ty teda Prófo seš ale bejk Já bych dal hranolky a krvavý stejk Chlazenou dvanáctku a knedlo, vepřo, zelo Že bych byl přežraný, by mě nemrzelo Mně může připravit zas čápy s mákem A mně by bodly nudle se šumákem VYPRAVĚČ: Jdouc, najdou Sněhurku zhroucenou v zahradě Zmodralý obličej a pěna na bradě Oči jdou z důlků a svalstvo v křeči I tvrdí chlapi najednou brečí TRAKTORISTÉ: Nechme si zajít chuť v dobrých jídlech Ta těžko uvaří, má ji jak vidle
ŠMUDLA: Mám teda názor takový o tym Někdo ji zabil a to je zločin Víš Prófo toto by mělo se hlásit PRÓFA: Víš, co tě nepálí nemá se hasit Už takto svedeme se zákonem bitvu To když lékař neprovede úřední pitvu Prohlédněme pořádně radši místo činu Určitě nám napoví něco o zločinu Vidíte to chlapi, je tu spousta stop Mě zaujal ovšem otisk těchto bot Podle toho jak je bota v blátě otištěna Řekl bych, že původcem bude nejspíš žena Nebudeme zbytečně plašit policii Vražedkyni vypátráme, v rukou už mít chci ji Potrápím ji, potýrám, roztrhnu jak zmiji REJPAL: Tělo zatím uložíme do rodinného hrobu Ať tam v klidu spočine po určitou dobu To než-li si ověříme, co tuší duše každá Komu vlastně posloužila ta brutální vražda PRÓFA: Teď na počest Sněhurky vystrojíme jářku Pohřební to hostinu, už vidím tu spářku Tato událost se, myslím též vyšších míst týká Proto pozvem známého z ÚV tajemníka ŠMUDLA: Jak by měla probíhati taková to tryzna Já to ještě nezažil, houby se v tom vyznám VYPRAVĚČ: Na pohřební hostině jídla, pití dosti A početné zastoupení měli tu i hosti A když byla hostina již v plném proudu Napadlo tajemníka, starýho to troubu TAJEMNÍK: Podívám se na Sněhurku ještě naposledy Půjdu ale radši sám, kašlu na noshledy VYPRAVĚČ: Dusná, ztuchlá atmosféra v rodinné hrobce Dokáže ovlivnit i některé sobce Spatřiv tělo v záři svíce, celé jako z vosku Náhle zlíbal její líce přehršlí to bosků TAJEMNÍK: Ach má milá paní, i ve smrti krásná Neznal jsem Vás ani a Vy zčistajasna Odešla jste do míst, odkud není návrat Já řeč k Vám chtěl pronýst, Až mám z toho závrať To, že bych Vás nosil na svých silných pažích Poté bych Vás složil na zelený pažit K Vašim nohám snesl třeba modré z nebe Hýčkal bych Vás stále, více než-li sebe VYPRAVĚČ: Krásný smysl těchto slov pronik do záhrobí Nikdo neměl tušení, co ta slova zrobí Promluvila k duši, jenžto dlela v oblacích Ta k tělu se navrátila, i když v jistých rozpacích Děva oči otevřela, mozek z části poničen SNĚHURKA: Vo čem se tu vlastně točí, nemám přehled o ničem Proč tak náhle omdlela jsem? Aha už jsem doma Kousek jabka zaskočil mi a pak přišlo kóma Co však dělám v hrobce a pročpak ty svíce V této tmavé kobce nechci dlíti více VYPRAVĚČ: A pak náhle tajemníka zhlédla koutkem oka SNĚHURKA: Co si mě tak prohlížíte, jak ňákýho cvoka? TAJEMNÍK: Vždyť Vy ještě před chviličkou, tuhá jako kámen Ležela jste tamto v rakvi a byl s Vámi ámen SNĚHURKA: Co to tady blábolíte, já zdravá jak řípa Měla ležet ztuhle v truhle a úplně chcíplá? Pojďme radši odtud pryč, vše tu na mě padá Užívejme života, vždyť jsem ještě mladá
TAJEMNÍK: To jsem Vám chtěl nabídnout, buďte mojí ženou Prožijeme společně krásnou dovolenou Nedejte mi košem, srdce mé tak hoří Zakoupím Vám luxus auto a vezmu Vás k moři
SNĚHURKA: Tak na to já kašlu, žít jak v zlaté kleci Nemyslete nenalítnu na slaďoučký kecy Já to vidím jasně, jakmile se vemem Naděje má zhasne a vojna jak řemen Vésti se mi bude jako bídné lůze A Vy večer přijdete si ze stranické schůze Pak abych jen uvařila, vyprala a šila A když to na Vás přijde po vůli bych byla TAJEMNÍK: Tak zde to je vidět, jen se dvořte slečně Nelíbí se jí nic, brblat bude věčně Vlastním vilu, auto a oddaného slouhu Kterou tedy uspokojit ještě Vaší touhu SNĚHURKA: A co moji chlapci, chci se starat o ně Oni si to zaslouží, vždyť dřou jako koně TAJEMNÍK: Očka svoje modrá pěkně tedy vykul Brigáda soc. práce přiřknu já jim titul A též nový domek vystavím jim klidně Ať si žijou jako páni a to nijak bídně SNĚHURKA: No teď si Vás vezmu, políbím Vás sladce Za tu péči převelikou o mé zlaté chlapce VYPRAVĚČ: Svatebního obřadu hodnotná to tečka Bude prase, kořalka a samozřejmě bečka Ženichovy úspory na hostinu prdly Kořalka a pivo nyní, prolévá se hrdly Tři dny spánku strávili pak kolem ohně spolem Unaveni pěním písní a též alkoholem Na macechu ptáte se mě, copak se s ní stalo? Ta, když se to dozvěděla, řádně ji to vzalo Rozštkala se, rozplakala přehořkým se brekem Přes srdce to nepřenesla a to jí puklo vztekem