CARLOS CASTANITA
ZMĚNA
Cheš-li změnit svůj svět vnitřní začni s tím hned a právě teď každé ráno v sobě jitřní budeš znát už nazpaměť
Změna třebas radikální je ostrá jak rána řezná nevidíš ji na potkání smilování prostě nezná
Změnit můžeš nejen sebe s tebou se promění svět náhle se otevře nebe ty víš, co mu povědět...
Carlos Castanita
SPŘÍZNĚNÉ DUŠE
Potkaly se dvě spřízněné duše citem jejich srdce vzplály každý z vás svou cestu ušel když před sebou jste náhle stály
Beze slov a bez výkřiků jak dvě sochy z mramoru bez kouzel a beze triků dívaje se nahoru
Vaše ústa téměř němá slovy lásky hovoří žádný z vás teď vůbec nemá když srdce láskou zahoří…
Carlos Castanita
ZÁKONITOSTI VESMÍRU
Ve vesmíru v každé míře jeho zákon prostě platí napsáno jest v dobré víře málokdy se někam ztratí
V zákonech všech Všehomíra k poslušnosti nabádá hranice se každá stírá jaká je pak nálada
Když si jenom správně přeješ tvé přání je vyslyšeno u srdce tě hezky hřeje vše je věcí prostě chtěnou…
Carlos Castanita
OHEŇ V NÁS
Když vnitřní oheň v sobě probudíš když vášeň v srdci zaplane když o své lásce dávno víš když milovaná zůstane
Ten oheň někde uvnitř nás ten hřeje, nikdy nespálí ten nenechá nás napospas i když jsme mnohdy nestálí
Ten oheň uvnitř probudí nejenom city, naděje je jako kolo osudí a každému nám prospěje…
Carlos Castanita
KYKLOP
Lidi běží za Kyklopem s pokřikem a kamením a ten pouze s jedním okem vidí jejich znamení
Kde se jen ta bere zloba v téhle chásce pochybné divná je to totiž doba pro mnohé až bezchybné
Kdo se vžije do Kyklopa mají ho jen za kus hroudy v němž je sotva lásky stopa nad nímž vynášejí soudy…
Carlos Castanita
BLOODY MARY
Jak je známo Bloody Mary děvče pověst pochybná pod blůzičkou pnou se dary postavička bezchybná
Vědoma si sex-appealu také touhy proradné v níž pak schová svoji sílu velikosti pořádné
Bloody Mary uličnice opíjí se životem lze v ní číst, jak z učebnice každý, kdo je ochoten…
Carlos Castanita
ZPĚT KE KOŘENŮM
Už nechci svůj čas ztrácet mrhat jím a plýtvat zbytečně jeho cenu už vůbec neutrácet k jeho hodnotě stavět se netečně
Zpět ke kořenům chci zas návrat tam odkud jsem původně vzešel cítit tu chuť a tu závrať jako bych nikdy nikam neodešel
Zpět ke kořenům mého mládí k prameni tak čistě skvoucí touha má mě velmi svádí stejně tak, jak všechny kolemjdoucí…
Carlos Castanita
VESELICE
Ve víru tance, veselí tak jako už před mnoha lety kolik holek prošlo mojí postelí kde jsou fantaskní moje dětské světy
Vesele na světě je zůstati milo jako nikdy přeci dávno před tím v objetí miluji se s milou polibek…první, druhý, třetí
Veselice jako žádná jiná probíhá až klidně neskutečně oheň v očích nikdy nezhasíná a já se dvořím svojí hezké slečně…
Carlos Castanita
KOLORIT ŽIVOTA
Různě se náš život tváří někdy jde to zvesela mládí střídá věkem stáří však vrásky mně to nedělá
Život žiju v jeho kráse tak, jak ke mně přichází a tak, jak pak mnohdy zdá se bez skrupulí, nesnází
V koloritu svého žití barevnosti nacházím v koloritu živobytí jenž mě stále provází…
Carlos Castanita
RŮZNORODOST
Na různé strany, různě nahlížím na různé pohledy svůj nadhled mám možná se mému lehce přiblíží ale jak stejný...nepoznám
Něčím se lišit od stáda nějak už nejít spolu s ním tohle je divná estráda tak překročil jsem vlastní stín
Různorodost vjemů jsoucí tak nějak ke mně přichází evidentně štvu už kolemjdoucí a uvádím je do stavu nesnází…
Carlos Castanita
STROM U JEZERA
V jablku skryl se hřích ten prvotní aniž kdo to vlastně tušil Adam člověk lehce devótní z listu sobě roušku ušil
Strom stojící u jezera v stínu jeho vždy se chladím stejně dnes, tak i včera nic z toho mě neodradí
V jezeru se v noci smočím osvěžen na duchu ba i těle nevyhnu se tvým očím jež spočinuly na mém těle…
Carlos Castanita
SUPERNOVA
Zažívám stále stav beztíže jak lehce si zas připadám a hrouda zemská nohu nevíže a tak si stoupám ke hvězdám
Supernova náhle výbuch hlásí ta podívaná je tak nádherná ohňostroj hmoty kamsi neohlásí a celý kolotoč to kouzlo má
Když začíná se nová hvězda rodit bílý trpaslík ji směle provází na scénu nové začínají chodit a ty staré zase odchází…
Carlos Castanita
MÓŇA LÍZÁ
Její krása hranic nemá její fluidum závist budí Móňa Líza není němá svými slovy mnohé vzbudí
Poznáte ji celkem vbrzku vyčnívá tak značně z davu pro tuhle tu krásnou zrzku nejeden muž ztratil hlavu
Ona má i lepé tvary tělo krásně stavěné její klín pro muže zmary a z nich kůže stažené…
Carlos Castanita
PANOPTIKUM Z temnoty zní tichý hlas jak šepot světla v noční tmě Zlato se vkrádá skrz svůj jas než ztratí stín a splyne s dnem Tah štětce pálí, sotva zní a v černé ploše září svit Jak slunce, které nechce spát a z noci učí znovu žít V tom obraze je víc než zdání je brána ven i cesta zpět Je klid i touha v rozpínání co nelze popsat, jenom zřít Zastavíš dech a zmizí čas když oči sklouznou po tom tichu Je v něm ten hlas, co volá nás zlatý, a přitom bez výkřiku